Tento třiačtyřicetiletý Ital posunul neuvěřitelným způsobem hranice lidských možností. Co umí, předvedl například 9. července 1991 na Havaji, kde strávil bez nadechnutí pod vodou 7 minut a 2 vteřiny, čímž ustanovil zatím nepřekonaný světový rekord ve statickém zadržování dechu.
Jak popsat Umberta Pelizzariho co nejstručněji? Největší legenda freedivingu. Přesto, že se v roce 1999 stal držitelem všech světových rekordů ve volném potápění, při osobním setkání z něj vyzařuje skromnost, uvolněnost a pohoda. „Závody ve freedivingu jsou jako přátelská setkání. Právě v takové atmosféře je jednoduší dosáhnout lepších výkonů,“ usmívá se. S potápěním na jeden nádech a podobnými disciplínami prý začal, protože „plavání jako takové je vlastně nuda“. Ví, o čem mluví, už v pěti letech si dokonale osvojil plavecké techniky. „Rád se potloukám po pláži, sbírám mušle, rybařím. Se sportovními kláními už jsem skončil, ale freediving… to je nejen vášeň, je to i má práce, můj koníček.“
S profesionálním freedivingem jsi skončil v nejzávratnějším bodě své sportovní kariéry. Máš někdy chuť se k závodění vrátit?
Je pravda, že někdy mě to napadne. Loni jsem byl na zdravotním pobytu u Rudého moře a právě v tom týdnu se tam konaly závody ve freedivingu jednotlivců. Přestože jsem skončil, mé výkony nejsou daleko od dvou, tří nejlepších výkonů naměřených v poslední době. Takže ano, občas mám chuť se k závodění vrátit.
Než jsem skončil s rekordy, zkusil jsem všechny freedivingové disciplíny (pozn. red. statické zadržení dechu, dynamické zadržení dechu, konstantní váha, volný ponor, variabilní váha, no limits). Ve všech jsem dosáhl nejlepších výsledků. Myslím, že už nemám důvod se vrátit. Skončil jsem na vrcholu, což je sice vůbec nejtěžší, ale zároveň taky nejkrásnější konec kariéry.
Máš nějaký úspěch nebo rekord, kterého si vážíš úplně nejvíc?
Mám rád všechny své rekordy. Každý úspěch je pro mě důležitý, každý má svůj příběh a stojí za ním hodiny příprav a tréninku. První rekord byl pro mě absolutně nejdůležitější, znamenal pro mě vykročení ven z mého předchozího světa, začátek nové cesty. Stejně důležitý byl můj poslední rekord, po kterém následoval konec mé kariéry. Dosáhl jsem při něm hloubky 150m. Jak to bylo z historického hlediska? Hloubky 50m dosáhl Enzo Majorca, do 100m dostoupil Jacques Mayol (pozn. red. příběh těchto dvou rivalů inspiroval film Luca Bessona Magická hlubina) a 150m rekord, ten je můj. Jde o přelomový bod v historii potápění.
Freediving je dost zvláštní sport. Ty sám jsi za vlastnosti potřebné k jeho provozování označil skromnost, odvahu, odhodlání a hluboké soustředění. Není jednoduché těchto kvalit dosáhnout, máš nějakou metodu nebo filozofii, která ti k tomu pomohla?
Volné potápění není jen sport, je to duchovní disciplína, je to o morálce a vnitřním já člověka. Tělo a mysl jsou pevně propojeny. Duševní stránka člověka je velmi, řekl bych až absolutně rozhodující. Kdo chce potápění vyzkoušet, měl by se nejprve uvolnit, naučit se správně zacházet s dechem a co nejvíce splynout s vodou. Strávit ve vodě každou volnou chvilku a vodu více procítit.
Freediving a některé přidružené disciplíny umějí být velmi nebezpečné. Ocitnul ses někdy při potápění v přímém ohrožení života?
Máš pravdu, freediving může být nebezpečný. Člověk by se vlastně nikdy neměl potápět sám, na závodech jdou s vámi pod vodu profesionální záchranáři. Osobně jsem se nikdy nedostal do situace, ve které bych byl v ohrožení života, ani nikdo z mého týmu nic podobného nezažil. Když spolupracujete se špičkovými profesionály, rizika snížíte v podstatě na minimum.
Existuje ve freedivingu nějaký druh dopingu?
Můj osobní názor je takový, že když chcete být opravdu vrcholový potápěč, musíte být na sto procent sami sebou a musíte si věřit. Začne-li sportovec dopovat, znamená to, že si dostatečně nevěří. Pokud v naší disciplíně chybí sportovci tato základna, ze které se odráží k lepším a lepším výsledkům, prostě se na vyšší úroveň nedostane. Brát ve volném potápění doping nemá smysl, tahle disciplína totiž není o fyzičce, je to spíš duchovní cesta. Chemický preparát vám k lepšímu sebevědomí nepomůže.
Po ukončení sportovní kariéry jsi začal pracovat jako reportér? Jak ti nové zaměstnání změnilo život?
Měl jsem štěstí, díky předchozí kariéře ve freedivingu teď mohu dělat reportéra pro jednu televizní stanici. Cestuji po celé planetě – mám za úkol pro diváky objevovat ta nejkrásnější moře světa. Zažil jsem úžasná setkání s delfíny, žraloky, velrybami… to je asi to nejkrásnější, co mě mohlo potkat.
A jaký zážitek byl pro tebe ten nej…?
K těm nejhezčím patří plavání s delfíny. Oni se potápějí a nadechují s tebou. Pro mě je každý ponor nádhera, protože člověk pokaždé zažije něco nového. Když se potápíš s velrybami, běhá ti mráz po zádech a vnímáš, jak nepatrnou částečkou světa jsi. Plavat uprostřed hejna bílých žraloků u pobřeží jižní Afriky, to je taky něco! Nebo, když se s tebou skamarádí bílý delfín a pak plavete spolu… To všechno jsou velmi silné zážitky.
Založil jsi Apnea Academy (pozn. red. akademie pro instruktory freedivigu podle Pelizzariho metody), na kterou se přicházejí učit studenti z celého světa. Mohou se do ní zapsat i naši čtenáři, tj. zájemci z Čech a ze Slovenska?
Určitě, mám instruktory v různých zemích, jeden z nich je Slovák, který bydlí v Čechách. Když se podíváte na mou stránku www.apnea-academy.com, najdete tam seznam všech instruktorů. Zájemci je mohou zkontaktovat a zapsat se k nim, což jim umožní lépe poznat mou filozofii a naučit se potápět podle mé metody.
Z Čechů znám Martina Štěpánka, to je skvělý potápěč. Nikdy jsem s ním nesoutěžil, ale myslím, že je to jeden z opravdu silných soupeřů.
Děkujeme za rozhovor a přejeme ti moře tak klidné, jako je tvoje mysl.
|
Umberto Pelizzari, věk 43, výška 1,89 m, váha 84 kg, obsah plic 7,9 litru. Od roku 1984 se věnuje potápění bez kyslíkového přístroje. Prvního světového rekord dosahuje v roce 1988 (5 min. 33 vteřin statického zadržení dechu). Jako člen týmu NO LIMITS SECTOR světový rekord znovu vylepší v roce 1990 v italském bazénu Busta Arizio výkonem 6 minut a 3 vteřiny. Na Havaji v roce 1990 překoná Francouze Michaela Badera časem 7 minut 2 vteřiny. |
