cenzura v Cine, informacni embargo v Tibetu, manipulace zpravodajstvi v Cine, cinska statni media
Čínská internetová policie při práci. (Charles Hope/Flickr.com)

Po zhodnocení současných událostí, faktických souvislostí a historických záznamů se nelze než pozastavit nad vzorcem chování, který se opakuje při rozpoutání nepokojů v Číně. Čína jako komunistický, totalitní stát přirozeně disponuje státem řízenými médii. Napříč internetem, rozhlasem, tiskem až k televiznímu vysílání v Číně pozorujeme státní zásahy do zpravodajství.

Cenzura je vizuálně nejvíce patrná na internetu, kde komunistická strana ve spolupráci se zřizovateli internetových serverů úspěšně blokuje nežádoucí informace a monitoruje "rizikové" uživatele, bloggery (autory internetových deníků) a chatery (uživatele bezplatné internetové komunikace). Přitom bylo nejednou možné podávané zprávy porovnat se skutečností a vznesená obvinění zase s výpověďmi a skutečnou situací obviněných. Často se ukázalo, že informace, podávané čínskými médii, jsou neúplné, smyšlené, záměrně překroucené nebo vydané s úmyslem někoho očernit.

Historie se opakuje

Je znám případ z roku 1999, který se týkal vyjmutí slova "ne" z projevu pana Li Hongzhiho (zakladatele Falun Gongu). Ten jednou pronesl na veřejnosti: "Událost takzvané exploze Země neexistuje." Televize CCTV manipulovala záznam tohoto prohlášení na "Událost takzvané exploze Země existuje" a jeho opakovaným vysíláním "dokumentovala", že Falun Gong hlásá konec světa. Státní média po zahájení perzekuce Falun Gongu v letních měsících roku 1999 opravdu nezahálela. Nejenže stále informovala o "zločinech, spáchaných praktikujícími Falun Gongu" (tuto nálepku dostaly vražda, spáchaná duševně nemocným Fu I-pinem v Pekingu a smrtelná otrava žebráka v provincii Če-ťiang), celková suma odvysílaných pořadů a otištěných článků dosáhla za rok 1999 neuvěřitelných tří set tisíc.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí: "Na pomoc lidským právům"

Mluvčí ministerstva zahraničí Qin Gang k současné situaci v Tibetu uvádí: "Zabíjení, žhářství, rabování, ničení obchodů, škol a bank; jsou toto mírumilovné protesty nebo násilné zločiny? (...) Měly by takové aktivity být tolerovány? Pokud ano, je ve světě ještě nějaký smysl pro zákon, lidská práva a spravedlnost? Věřím, že všechny země a vlády mohou pochopit a podpořit to, co dělá čínská vláda. Čína doufá, že si mezinárodní společenství uvědomí, co je dalajlámova klika zač, a že pod pláštíkem víry se ve skutečnosti ukrývají separatistické aktivity. Mezinárodní společenství by této klice a jejím separatistickým snahám nemělo poskytovat jakoukoliv podporu."

... a svět: "Nikdo nic neví"

Tsegyam Ngaba, mluvčí exilové vlády Tibetu, reaguje tvrzením, že obvinění dalajlámy z řízení násilných protestů je "vykonstruovaná lež."

Dalajláma označuje protesty za hluboký odpor tibetských lidí a navrhuje, že "nejlepší by bylo, kdyby někdo odjel do Lhasy a zjistil, co se tam skutečně děje."

Mluvčí americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi nedávno cestuje do Indie, aby se zde setkala s dalajlámou. Poté ve veřejném proslovu oznámí: "Situace v Tibetu je výzvou pro svědomí světa. Je výzvou světovému svědomí, kterou doufám budeme moci uspokojit. V této situaci potřebujeme my i svět především vědět, co se v Tibetu děje. Přicházíme, abychom vám dokázali, že jsme s vámi, abychom naplnili tuto výzvu. Děkujeme vám za inspiraci, kterou znamenáte pro celý svět, děkujeme za odvahu, kterou jste nám dali, abychom se k vám dnes připojili."

Čtyři kroky k informačnímu tichu

Kdykoliv vysílala BBC nějaké informace o Tibetu, pozorovali zaměstnanci BBC na monitorech televizních přijímačů v Pekingu celkový výpadek vysílání.

Postupy, kterými Čínská komunistická strana (ČKS) zajišťuje kontrolu nad informacemi, se již mnohokrát opakovaly. V průběhu historie byly odhaleny a pozorovány a lze je v podstatě shrnout do čtyř etap.

Krok 1. - odstranění všech zahraničních a nezávislých reportérů z dosahu místa události, zničení paměťových médií, nosičů dat a fotografií

Krok 2. - uzavření prostoru a zákaz vstupu do oblasti pro všechna média a jejich zástupce

Krok 3. - zastrašování zúčastněných, zatčení, věznění a někdy dokonce odstranění "nebezpečných" osob

Krok 4. - vysílání zpráv, které prostřednictvím státem řízených médií ospravedlňují tvrdý zásah proti "nepokojům" nebo jiným protistátním aktivitám

Nejen Tibet je zahalen "mlhou"

Obvinění, která označují dalajlámu za strůjce nepokojů a šedou eminenci, která řídí separatistické aktivity pod pláštěm víry, jsou těžko uvěřitelná a sám dalajláma je popírá. Odkud berou čínská média tyto informace?
 
Čínská vláda apeluje ve věci Tibetu na "udržení hodnot, které uznává mezinárodní společenství, a které nebezpeční lidé porušují". Čínský režim usilovně obhajující hodnoty jako lidská práva - to je představa, která se lidskoprávním organizacím a aktivistům zdá přinejmenším úsměvná. O to víc, že přichází v době, kdy před olympiádou prosakuje na veřejnost množství informací o dlouhodobém, tvrdém a nekompromisním porušování lidských práv v Číně.

Jaké je ospravedlnění kroků, podniknutých na potlačení "nebezpečných" lidí? Pan Ngaba, mluvčí exilové vlády Tibetu, uvedl, že podle jeho zdrojů byly cílem útoků ve Lhase policejní vozy a budovy čínské státní správy. Dále řekl, že do protestujících bylo otevřeně stříleno. Nebylo násilí na státních budovách a policejních automobilech vyprovokováno bezohlednými zásahy proti demonstrujícím? Kdo je skutečně zodpovědný za tuto situaci? Jaká jsou skutečná fakta?

Rozsáhlé vyhledávání a zatýkání osob, které by mohly ovlivnit průběh olympiády nebo zveřejnit pro ČKS nepřijatelné informace, probíhá v Číně již několik měsíců. Nejsledovanějšími skupinami jsou přitom tibetští studenti, praktikující metody Falun Gong, aktivisté, novináři, internetoví publicisté, právníci, oběti záborů půdy a předolympijské výstavby, nespokojení rolníci a další lidé, kteří by mohli zveřejnit nežádoucí informace.

Zatímco svět se pozastavuje nad nepokoji v tibetské Lhase, podle některých zdrojů ČKS využívá této situace a provádí v samotné Číně předolympijské "čistky".