Pod heslem „Je lepší rozsvítit svíčku než proklínat tmu“ se v Pardubicích uskutečnila manifestace na podporu Tibetu. (foto:Jiří Sejkora)
„Komorní“ manifestace za lidská práva Tibeťanů proběhla na náměstí Republiky v Pardubicích. Zúčastnilo se jí asi třicet Pardubáků, jeden barmský student, zástupci východočeské Amnesty International a občanských sdružení M.O.S.T. a Potala. Právě Zuzana Ondomišiová z Potaly byla hlavní protagonistkou přednášky o Tibetu, která shromáždění předcházela. Její velice zasvěcený vhled do problematiky „bouřícího se Tibetu“ vyjasnil přítomným veškeré pochybnosti o tom, co se skutečně v Tibetu děje. Lidé byli pohnuti uměleckými fotografiemi, které dokladovaly násilnou likvidaci tradičních hodnot přirozenosti, nenásilí a soucitu - ty nemohou obstát proti probíhající ideologické, pragmaticko-technologické invazi Číny.
„Hovořila jsem s „českými“ Tibeťany, kteří do Tibetu telefonovali svým příbuzným. Ti odpovídali úsečně, byly znát obavy z odposlechu. Z Tibetu stále docházejí zprávy o dalších zatčeních disidentů a nepohodlných lidí. Svým známým proto raději ani nevolám,“ uvedla Ondomišiová. Na dotaz, zda si myslí, že se pouličních násilností účastní také buddhističtí mniši, odpověděla: „Sama jsem se v Tibetu setkala s „falešnými mnichy“, kteří se chovali naprosto v rozporu s buddhistickým kodexem. Někteří z nich byli „zaměstnanci“ nebo politruci, dosazení do klášterů čínskou správou. Nasazení provokatérů mezi demonstranty je navíc běžnou taktikou čínské tajné policie.“
Shromáždění, spojené se symbolickým zapálením svíček, optimisticky zakončila Jarmila Stibicová z Amnesty International: „Vždyť my sami, jak tu stojíme, jsme důkazem, že komunistická nadvláda netrvá navěky, že to jde.“
