Vánoční čas si málokdo z nás umí představit bez rozzářených vánočních stromů, postavených na náměstích českých a slovenských měst a obcí. Avšak tato tradice by asi nikdy nevznikla, kdyby nebylo spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka, který ji díky dojemnému vánočnímu příběhu zavedl poprvé v Brně. Co se tenkrát stalo?
Příběh opuštěného děvčátka
Roku 1919, u Bílovic nad Svitavou, kde Těsnohlídek tehdy žil, den před Štědrým večerem se Rudolf Těsnohlídek spolu s přáteli vypravili do lesa pro vánoční stromek. V lese uslyšeli pláč, a když došli na místo, odkud se pláč ozýval, našli opuštěné malé děvčátko, které bylo téměř zmrzlé. Dítě dopravili na četnickou stanici. Po několika dnech byla vypátrána matka dítěte, které dostalo jméno Liduška. Holčičky se ujala rodina Polákových z Brna, kteří ji vychovali. Matku Lidušky, která dítě opustila, čekalo pět let těžkého žaláře. Příběh naštěstí dopadl dobře, Liduška se později provdala za středoškolského profesora a odstěhovala se do Prahy, kde žila až do své smrti v roce 1997. Místo v lese, kde byla nalezena, navštívila až do padesáti letech.
Vánoční strom republiky poprvé zazářil v Brně
Rudolfa Těsnohlídka osud Lidušky zasáhl natolik, že se začal zajímat o opuštěné děti bez domova. Protože k nálezu Lidušky došlo v lese pod smrkem, který Vánoce pro mnohé z nás symbolizuje, přišel s nápadem uskutečnit charitativní sbírku právě pod vánočním smrkem. Díky svému novinářskému umění a známostem s významnými osobnostmi byl šestého prosince 1924 pokácen v bílovickém polesí statný smrk, který byl slavnostně převezen do nedalekého Brna. Tady byl ozdoben a za účasti R. Těsnohlídka a ostatních významných brněnských osobností byl poprvé rozsvícen 13. 12. 1924 na náměstí Svobody v Brně.
R. Těsnohlídek, který byl velkým obdivovatelem severské kultury, se nechal inspirovat vánočním stromem v dánské Kodani. Spolu se stromem v německém Výmaru byl Těsnohlídkův Vánoční strom republiky, jak jej sám nazval, jedním z prvních na evropském kontinentu. Pod vánočním smrkem po dobu svátků probíhala sbírka pro chudé a opuštěné děti. Rudolfu Těsnohlídkovi se tak splnilo jeho velké přání.
Domov pro opuštěné děti
Sen Rudolfa Těsnohlídka pomáhat chudobným dětem bez domova se naplnil až o několik let později. Osmého prosince 1929 v Brně - Žabovřeskách byl slavnostně otevřen Dětský domov "Dagmar" pro opuštěné děti. Toto zařízení získalo jméno po dánské dobrotivé královně Dagmar, která pocházela z českého rodu Přemyslovců. Z velké části byly náklady na stavbu a vybavení domova hrazeny právě z vánoční sbírky pod smrkem na náměstí Svobody, kterou Rudolf Těsnohlídek inicioval. Otevření domova pro děti se však Těsnohlídek nedožil, protože zemřel tragicky v lednu 1928.
Vánoční stromy na náměstích dnes...
Po brněnském Těsnohlídkově vánočním stromu se začaly objevovat postupně veřejné vánoční stromy i v jiných městech české republiky. Následovalo město Plzeň a dnes v českých a moravských městech a obcích svítí stovky vánočních stromů. Vánoční smrky však někdy kromě radosti mohou přinést i smůlu. Když v roce 2003 spadl vánoční smrk Karel na Staroměstském náměstí v Praze, bylo zraněno pět lidí. Příčinou pádu smrku byla skrytá vada dřeva. Dnes už radní Prahy nenechávají výběr stromu náhodě a podrobují jej několik testům, včetně ultrazvuku a odběru vzorku ze stromu, a jeho zkoumání pod mikroskopem. Pokud je strom zdravý, zazáří na Staroměstském náměstí, aby přinesl lidem vánoční atmosféru.
