Co je zač?
Jedná se o dvou i víceletou rostlinu, až čtyři metry vysokou a velmi statnou. Jeho původním domovem je oblast Kavkazu, kde jako poměrně neškodná rostlina dosahuje výšky maximálně jednoho metru. Do Evropy se dostal patrně zásluhou knížete Metternicha jako okrasná rostlina v roce 1862 a byl vysazen v zámeckém parku Lázní Kynžvart. Ve středoevropských zemích se začalo bolševníku dařit. Do okolí se šířil vodou, větrem a nevýznamně pomocí zvířat a člověka. Tato rostlina vytváří mohutný kořenový systém, dosahující hloubky až tří metrů. O to větší problém je s její likvidací. Celkově vypadá jako "přerostlý kmín" Ještě v osmdesátých letech minulého století, kdy už byla známa jeho nebezpečnost, byl v řadě zahradnických publikací uváděn jako okrasná solitéra zahrad a parků.
V prvním roce vytváří pouze vykrajované listy dosahující délky až 1,7 m. Tehdy to je jediné období, kdy byla možná experimentální likvidace formou spásání s využitím přežvýkavců, jako jsou krávy a ovce. Do té doby, než se ukázalo, že jeho jedovaté šťávy se dostávají do mléka zvířat.
Roku 1950 bylo známo 9 lokalit výskytu bolševníku. Dnes je jich uváděno na 600, a někteří botanikové se domnívají, že to může být špička ledovce.
Invaze do Jihlavy
Nedávno se přímo v Jihlavě, nedaleko nemocničního heliportu, objevila tato nebezpečná rostlina - bolševník velkolepý. Jeho výskyt nahlásil odboru životního prostředí jihlavského magistrátu personál záchranné služby. Zaměstnanci magistrátu zamezili dalšímu rozšiřování rostliny a kontaktovali majitele pozemku, který bolševník chemicky zlikvidoval.
Místo bude pravidelně kontrolováno a v případě potřeby se bude zásah opakovat.
"Přímo v Jihlavě jsme bolševník mnoho let nezaznamenali. Několik ojedinělých případů jsme v našem obvodu řešili, ale vždy mimo město nebo obec," uvedla Katarína Ruschková z oboru životního prostředí.
Podle zákona je za likvidaci nebezpečného bolševníku zodpovědný majitel pozemku, odbor životního prostředí však informace o výskytu rostliny vítá a nabízí poradenství a spolupráci při jeho likvidaci.
Yperit?
Bolševník je rostlina velmi nebezpečná z několika důvodů. Šťáva z lodyh a listů ve tmě "pouze" dráždí kůži, na denním světle způsobuje těžké poleptání a puchýře; toto poranění se dlouho a špatně hojí. Obzvlášť nebezpečný je bolševník pro děti, jeho duté lodyhy je mohou svádět ke hrám a k výrobě různých hraček, což může vést k poranění obličeje. Tato poškození svým působením v podstatě připomínají reakci organismu na yperit. Zvláště citlivé jsou vůči nim sliznice.
Potřísněná místa je nutno okamžitě omýt silným proudem vody a potom zabránit přístupu světla vhodným zakrytím. Při bolestech hlavy a druhotných příznacích je nutno po předchozím ošetření vyhledat lékaře.
Bolševník velkolepý je nebezpečný i z hlediska botanického. V České republice a v mnoha dalších zemích je veden jako obzvlášť nebezpečný invazivní druh, který rozvrací ekosystémy. Pokud se někde uchytí, je boj s ním záležitostí na několik let.
