cenzura internetu v Cine
Internetová kavárna v Číně. (AP/SITA)

Cenzura internetu není v komunistické Číně novinkou, ale díky tomu, že úplné cenzuře stály v cestě technické obtíže, režim nikdy nebyl schopen kontrolovat některé oblasti, například „nástěnkový“ systém BBS. Podle nedávného článku, který na čínských BBS koloval, se připravují opatření, jak se o „problém BBS“ „postarat“ .

Informace v tomto článku, s názvem „BBS čeká v Číně krvavá řež,“ jsou údajně z telekonference funkcionářů Kuangtungské správy komunikace, kde se projednával „Zvláštní projekt BBS“.

Článek se na internetu šíří od 24. července a protože uvádí velmi detailní informace, většina uživatelů internetu věří, že je zdroj důvěryhodný.

Omezení BBS by prý mělo začít v provincii Kuangtung, kde je nejvíce webových serverů i uživatelů, a pak by se mělo rozšířit do celé Číny. Počínaje 1. říjnem by měla být uzavřena všechna neregistrovaná internetová diskusní fóra.

Mezi další detaily patří povinnost správce webových stránek uvádět kontaktní informace, na kterých je nepřetržitě k zastižení a také povinná registrace všech uživatelů pod skutečným jménem, včetně telefonu a čísla identifikačního průkazu. BBS webstránky by musely v systému uvádět číslo obchodní licence.

Všechny příspěvky by musely před publikací projít buď kontrolou, nebo filtrovacím softwarem a nic by se nemělo na stránkách objevit, aniž by prošlo cenzurou. Navíc by BBS servery musely vést podrobné záznamy o všech příspěvcích, včetně obsahu, času publikace a IP adresy odesilatele.

Čang Čeng-ťün, manažer soukromé webové stránky Informace a zdroje pro majitele webu v Číně, uvedl v rozhovoru pro Rádio svobodná Asie, že úplné zavedení nového předpisu by z finančních důvodů zničilo mnoho osobních webových stránek. Systém by například vyžadoval, aby měl každý BBS sloupek alespoň jednoho pravidelného přispěvatele, což ale představuje určitou finanční zátěž.

Čang Wej, manager šenčenského serveru Ichat, věří, že nový předpis není reálný. „Mnoho nařízení, jako systém vyplňování IP adres, ještě nebylo úplně zavedeno. V Číně je například už dlouho povinné používat číslo mobilního telefonu pod skutečným jménem, ale nebylo toho dosaženo. Některá nařízení se dají použít u velkých nebo formálních webstránek, ale u těch menších je to nepravděpodobné,“ soudí Čang.

V říjnu minulého roku Čínská asociace internetu vypustila informaci, že Ministerstvo informací vyžaduje po každém, kdo si chce zřídit blog registraci pod skutečným jménem. Uživatelé internetu byli okamžitě proti, kvůli omezením, která by z toho vyplývala pro jejich svobodu projevu a soukromí. Někteří se nechali slyšet, že „jediné místo, kde máme svobodu projevu nám chtějí zlikvidovat.“ Další prohlásili, že budou-li se muset registrovat pod skutečným jménem, už do blogů přispívat nebudou.

Díky silné opozici majitelů blogů i poskytovatelů internetu režim v květnu 2007 registrační systém zastavil.

18. července 2007 Čínské informační centrum internetové sítě zveřejnilo „20. zprávu o vývoji a podmínkách čínské internetové sítě“. Podle zprávy má Čína v současnosti 162 milionů uživatelů internetu a je tak na druhém místě už jen za Spojenými státy s 211 miliony. Počet uživatelů internetu v Číně stoupl od konce roku 2006 o 25 milionů.