Za posledních několik měsíců se v čínské politické aréně objevilo několik podivných faktů. Nejvíce mě zaujalo obtěžování zastánce lidských práv a advokáta Kao Č‘-šenga.
Kao je každý den sledován a ohrožován jedním až několika desítkami speciálních agentů. Když cestoval do provincie Šan-si, více než deset policejních aut jelo před a za jeho vozem, takže vypadal jako vysoký vládní hodnostář. Přes všechno obtěžování nebyl zatčen ani zabit. Za posledních šest měsíců čínský komunistický režim odřízl rodinu Kao Č‘-šenga od okolního světa, přerušil telefonní linky, fax, internet a bránil návštěvám; nedokázali mu ale zabránit v posílání článků na zahraniční webstránky nebo přijmout rozhovory zahraničních médií.
Nejpodivnější je, že byl Kao schopen poskytovat každý páteční večer telefonní rozhovory NTDTV (neziskové televizi, kterou vedou Číňané v zahraničí) a dosáhnout tak k jejím divákům po celém světě. Kao kritizuje pronásledování Falun Gongu a lidí, kteří si stěžují vládě na porušování lidských práv v Číně.
Vypadá to, že se Kao ocitl v dost jedinečném prostředí a funguje jako „nejvyšší kritik“ komunistické strany v Číně a přece ho ČKS nebyla schopna zastavit. Tento zvláštní jev se za posledních 57 let vlády ČKS objevuje poprvé. Říkám tomu „Fenomén Kao Č‘-šenga“. V průběhu minulých politických hnutí, třeba kampaně na odstranění kontrarevolucionářů nebo pronásledování Falun Gongu, žádný intelektuál nemohl veřejně oponovat či kritizovat ČKS. Tato změna je hluboká, až mystická.
Hraje Kao dobrovolně tuto roli, kterou by většina lidí neunesla? Ne, Kao více než jednou ústně i písemnou formou protestoval proti způsobu, jakým s ním zacházejí a požadoval, aby agenti zmizeli. Bez účinku. ČKS ve své speciální strategii pokračuje. To si žádá otázku, která frakce ČKS rozhodla, jak řešit Kao Č‘-šenga a čeho chtějí dosáhnout. Kdo má být podle nich cílem Kaovi kritiky pronásledování Falun Gongu? Co vlastně Kao způsobil v politických kruzích v Číně a jak působí na tamní sociální nestabilitu? Před rozebíráním těchto otázek je nejprve důležité poskytnout určité pozadí vážných nesnází ve kterých ČKS vězí a proč používá na Kaa tuto zvláštní strategii.
V listopadu 2005, čínský premiér Wen Ťia-pao otevřeně uznal tři časované bomby vážně ohrožující Čínu: finanční krize, nedostatek energie a sociální nestabilita. Krátce nato předseda ČKS Chu Ťin-tchao řekl, že jádrem vnitřních problémů ČKS je korupce mezi kádry. Hlavní faktory jsou uvnitř ČKS. Chu také připustil: „Od založení Čínské lidové republiky, podíváme-li se zpět, hlavní příčinou problémů byla neschopnost vládnoucí strany přizpůsobit se vývoji v daném období. Do jisté míry se vládnoucí strana stala vládnoucí vrstvou, zatímco základy vládnoucí strany – dělníci, rolníci a intelektuálové – byli považování za ovládané. Tímto způsobem vládnoucí strana jistě zajde do extrémů a odkloní se od lidí, dokonce poškodí lid a nakonec se stane opozicí vůči lidem.“ Tento jeho proslov byl publikován jako studijní materiál Centrální kanceláří ČKS, aby vedl vysoké představitele ČKS.
V polovině devadesátých let dva lidé z vedení ČKS, Čchen Jün a Pcheng Čen, předpověděli vypuknutí zásadní sociální krize v době vlády čtvrté generace vedení [což je právě Chu a Wen]. Období čtvrté generace jsou: 2002 až 2007, první funkční období Chu Ťin-tchaa, a 2008 až 2012, druhé funkční období Chu Ťin-tchaa. Z množství materiálů o ekonomice a rostoucí sociální nestabilitě k „erupci“ pravděpodobně dojde na konci jeho prvního funkčního období, nebo na začátku toho druhého, mezi lety 2008 a 2010, rok nebo dva po sedmnáctém sjezdu ČKS v roce 2007 a na konci pětiletého přípravného období pro vstup do Světové obchodní organizace (WTO). V bývalém Sovětském svazu začalo velké množství lidí vystupovat z komunistické strany poté, co 80% vysokých úředníků a představitelů propadlo korupci.
Lidé už vůbec nevěřili KSSS a to nakonec vedlo k jejímu zániku. Současná situace ČKS je podobná předvečeru pádu KSSS a následuje stejný vzorec jako KSSS – směrem k rozpadu. Základním důvodem je, že úředníci jsou zkorumpovaní. Dokonce i Chu tento fakt připouští. V retrospektivě posledního půl století, od chvíle, kdy se ČKS chopila moci, a stala se vládnoucím uskupením, jež potlačovalo lidi. Mao Ce-tung se stal tyranským diktátorem. Nešli Teng Siao-pching a Ťinag Ce-min v jeho stopách, když spáchali masakr na Tchien-an-menu a genocidu Falun Gongu? Pochodeň ČKS nyní drží čtvrtá generace. Chu-Wenova administrativa zdědila všechny zločiny a chyby, kterých se dopustil Mao, Teng a Ťiang. Číňané by chtěli vycházet dokonce i s ČKS, a tak se určitě obrátí na Chua a Wena. Právě proto, poté, co tajně vyšetřoval pronásledování Falun Gongu, Kao poslal tři otevřené dopisy těmto dvěma. Ale ani Chu, ani Wen veřejně neodpověděli. Místo toho ČKS použila speciální taktiky, aby si s Kaem poradila.
Pokračování na další straně...
